Laminátová či dřevěná podlaha s klikacími zámky je jako stavebnice. Máte-li v místnosti rovný podklad a šikovné ruce, obejdete se i bez drahého nářadí a specialistů. Před tím, než se pustíte do práce, musíte mít ve všem jasno.
I přes maximální snahu stavebníků není žádná místnost dokonalá. Nedostatky se vyskytují v rovnosti povrchů stěn, v panelových domech se stává, že ani rohy místností nesvírají 90° úhel. Tyto chybičky však dokáže plovoucí podlaha s obvodovými lištami skrýt, aniž by si jich kdokoli všiml. Co ovšem nevyrovná je podklad. V místech kde se nacházejí prohlubně začnou po týdnech používání vyčuhovat rohlíky lamel, postupně se začnou praskat zámky dokud se krytina nepoškodí. Jak ušetřit za pokládku a nepochybit? Připravili jsme pro vás průvodce.
Rovnost podkladu si prověřte
Plovoucí podlahu lze položit na jakýkoli pochůzný povrch, který je zbaven vlhkosti a nečistot. Může jít o starou, pevnou PVC krytinu, dlažbu, betonový potěr, překážkou není ani podlahové vytápění zalité anhydridem. Před tím, než se pro pokládku podlahy rozhodnete, je důležité zjistit, do jaké míry je podklad rovný.
Při laické kontrole můžete použít dlouhou vodováhu, CD profil pro montáž sádrokartonu či značkovací šňůru s křídovou náplní. Při postupných měřeních z rohu místnosti do prostoru se snažte odhalit, jaká je intenzita nerovností. Pokud nerovnosti přesahují hranici 4 milimetrů, povrch bude žádat nápravu.
Nespoléhejte se na to, že problém s prohlubněmi vyřešíte tak, že kritická místa podložíte kartonem. I když to zpočátku vypadá bezproblémově, chyba se brzy ohlásí. Jak tedy vyrovnat povrch? Existuje několik způsobů, u mnohých však výška podlahy stoupá vzhůru. Lokální nerovnosti je třeba vyplnit pevným tmelem, celoplošné nerovnosti speciálními samonivelačními stěrkami. Pro vyrovnání podkladu lze použít velkoformátové tabule z různých materiálů, izolační tabule, existují i brusky, pomocí kterých lze beton zahladit do roviny. Ve všech případech to však znamená investici navíc, a nejednou i pomoc odborníků.
Pokládka vyžaduje přípravu
Ještě před tím, než se pustíte do uložení první řady lamel, je třeba si uvědomit, že se jedná o materiál, který svou roztažností reaguje na teplotu a vlhkost. Lamely několik hodin předem vybalte aby se aklimatizovaly a zamíchejte alespoň tři balení, aby se vzory neopakovaly. Povrch každé lamely zkontrolujte ještě předtím, než se rozhodnete řezat a klikat.
Pokud má betonový podklad zbytkovou vlhkost, budete na něj muset položit parozábrannou fólii, která ochrání lamely podlahy před stoupající párou. Zjistíte to tak, že na betonový povrch nalepíte čtverec z fólie. Pokud se barva betonu po 24 hodinách změní a na fólii je kondenzát, ochrana je nezbytná. Důležité je dostatečné překrytí spojů a fixování páskou. V běžných podmínkách si na suchých podkladech vystačíte s pěnovými pásy uloženými ve směru lamel. Tlumí kročejový hluk, vyrovnávají drobné nerovnosti a oddělují plovoucí vrstvu krytiny od jejího podkladu.
Obecně platí pravidlo, že dlouhé strany lamel směřují kolmo k oknu nebo intenzivnímu zdroji světla. Lépe tak vynikne kresba a výsledek bude realističtější.
Jak položit plovoucí podlahu?
Jelikož lamely vlivem výkyvů teploty a vlhkosti mění svou velikost, je důležité, aby se nedotýkaly stěn a jiných překážek. U běžné panelákové místnosti stačí, když na každé straně vynecháte prostor v šířce 1 až 1,5 centimetru. Abyste nemuseli každou mezeru měřit, nařežte si ze dřeva vymezovací kolíky, které budete vedle stěny zasouvat před lamely. Pokud jste na to nemysleli s dostatečným předstihem, můžete použít kolíčky na prádlo.
První řadu pokládejte drážkou ke stěně kolmo na okno a lamely spojujte ve směru zámků – zleva doprava. Při poslední si změřte potřebnou délku a odpalte zbývající pravou stranu. Na čistotě řezu příliš nezáleží – i tak bude skryt pod obvodovou lištou.
Pokud mezera mezi první řadou a stěnou není rovnoměrná, vyznačte si tužkou kritická místa. Pomocí přímočaré pily odstraňte překážející části, aby podlaha ke stěně dosedla tak, jak má.
Opakujeme až po konec místnosti
Osázení dalších řad podlahy je stejné. Začínáte řízkem z poslední lamely z předchozí řady a přidáváte další lamely, abyste vytvořili celistvou řadu. Ten spolu s pomocníky nakliknete k předchozí, již uložené řadě. Odřezek musí být delší než 40 centimetrů a vzdálenost vertikálních spojů od sebe musí přesahovat 40 centimetrový limit.
Pokud nastane problém, začněte opět celou lamelou. To zajistí funkční celistvost a zabrání předčasnému uvolňování zámků. Postupujte pomalu, v každé řadě vyrovnávejte nerovnosti stěn.
Jak na přechody trubek topení?
Nikdy se nesnažte vyříznout otvory v lamelách tak, aby těsně obepínaly trouby topení či jiné překážky. Při tepelných změnách budou dotýkající povrchy praskat, a vy budete marně hledat, kde je příčina. Vynechávejte dilatační mezery v šířce jednoho centimetru a vyplňte je tmelem. Vybrat si můžete z různých barevných variant, ze kterých můžete vytvářet i imitace vzorů. Pro skrytí defektů kolem trubek existují různé dekorační průchodky.
Jak na poslední řadu?
Poslední řada by rozhodně neměla být užší než 5 centimetrů, jinak budete mít problémy při jejím osazování. Pokud nastane taková situace, je třeba první řadu zúžit a podlahu posunout vzad. Aby taková situace nenastala, vypočítejte si vše předem.
Při poslední řadě myslete na to, kde se nachází křídlo dveří. Přechodová lišta, která ukončí podlahu jedné místnosti a převáže ji s vedlejší by měla být ukryta přímo pod křídlem. Znamená to, že koncová strana řady bude kopírovat stěnu, zárubeň a možná i prostor její celé hloubky. Myslete na detaily, odříznutou lamelu již nelze nadpojit.
Jak na krycí lišty?
Existují dva způsoby montáže. Ten jednodušší počítá s lepením nebo šroubováním přímo do zdi. Pokud jsou stěny křivé, buďte obezřetní a snažte se taktizovat. Jinak bude výsledek nehezký a nerovnosti se ještě více zvýrazní.
Lišty, které umožňují skrýt kabeláž se naklikávají na plastové držáky, které se předem upevní na zeď. Výhodou je možnost korekce jejich osazení a skrytí montážních prvků.
V obou případech však nezapomínejte na to nejdůležitější. Pokud je elektroinstalace vedena v podlahách, vyhýbejte se vrtání a šroubování v místech pod zásuvkami a vypínači. Inu a samozřejmě, před osazením vytáhněte vymezovací kolíky. Jejich poslání skončilo.
Hotovo?
Na závěr je třeba podlahu vyčistit saponátem a překontrolovat všechny detaily.
Někde bude třeba pracovat s tmelem, jinde možná trochu uvolníte obvodovou lištu, aby překryla poslední náznak dilatační mezery u stěny.
Inu a když spatříte v místnosti židli na kolečkách, měli byste vědět že žádají výměnu. Plast nahradí měkká guma, která tvrzený povrch nepoškodí.
