Jak zastavit kyberšikanování ve škole

Kyberšikanování se nejčastěji projevuje prostřednictvím urážek, zesměšňování a pomluvy přes sociální sítě, blogy, maily a sms-ky. Poradíme vám, co s ním.

Kybešikanování se v principu neliší od klasického šikany, větší agresivnost tohoto šikany ve virtuálním prostředí je však v tom, že oběť před ní nikde není v bezpečí.“

Ani když přijde domů, neboť stále je v dosahu moderních technologií, mobilu na kterém se může objevit špatná, ponižující sms-ka či mailové pošty, která může přijmout zprávu plnou výsměchu,“ vysvětlil prezident sdružení eSlovensko Miroslav Drobný.

Jak dodal, to, co dělá kyberšikanování nebezpečným, je také schopnost dosahu, který má. „Přes online prostředí se informace šíří do celé školy, na celé sídliště, do celého města,“ zdůraznil Drobný. Oběť takové virtuální agrese proto často musí měnit školu, či dokonce se přestěhovat, aby kyberšikanování unikla.

Rozpoznejte příznaky
Indicií, která zřetelně naznačuje, že chlapec nebo dítě se staly obětí kyberšikanování, je odmítavý postoj ke škole. „Z našich výzkumů vyplynulo, že až 65 procent obětí ví, kdo je agresorem, že je to někdo ze třídy, případně ze školy,“ uvedl Drobný, autor několika projektů týkajících se rizik online prostředí pro děti. „Logicky proto oběť začíná mít nechuť chodit do školy, zhoršuje se jeho pozornost na vyučování i prospěch,“ dodal.

Kyberšikanování může vést rovněž k psychosomatickým problémům dítěte. „Problémem se spánkem, bolestem břicha, stavů úzkosti, depresím,“ pojmenoval následky Drobný. Jak řekl, oběť agrese rovněž přestává mít zájem o počítač, případně od něj odchází frustrovaná a smutná a odmítá mluvit o tom, co dělá na počítači.

Jak proti němu bojovat?
Problémem v případě kyberšikanování je, že oběť se o nátlaku málokdy svěřuje. „Ochotných mluvit o tom je maximálně 20 procent obětí ai to se svěří většinou pouze spolužákům,“ poznamenal Drobný. Podle jeho slov je proto důležité neustále mluvit o tom, co kyberšikanování může způsobit.

„Většina dětí si totiž myslí, že je to legrace, ale neuvědomují si, k čemu všemu může dovést,“ řekl Drobný. Proto je podle něj základem dělat maximum proto, abychom zvýšili „citlivost smějící se většiny“, spolužáků, kteří znají agresora a oběť.

„Ať se nezačnou smát, že někdo šikanuje druhého jen proto, že pochází z takové a takové rodiny, že se dobře učí, nebo má jinou barvu pleti. Ať se dokážou postavit a říct, tohle ne, teď šikanuješ mého kamaráda, zítra můžeš šikanovat mě,“ vysvětlil Drobný. Ideální je, pokud takový postoj zaujme celá skupina.

„Samozřejmě, pokud věci dospějí do vážnějšího stádia, věc musí řešit dospělá osoba a velmi razantně,“ zdůraznil Drobný a poznamenal, že v okolních zemích jsou známy případy, které skončily sebevraždou oběti kyberšikany. „To, že na Slovensku se něco takového ještě nestalo, nesmí být důvodem ke spokojenosti, možná je to totiž jen otázka času.

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram